Nový rámec pro ekonomickou spolupráci
Dne 14. dubna 2026 byla v Buenos Aires podepsána první Smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Argentinskou republikou. Jde o významný krok v rozvoji hospodářských vztahů mezi oběma zeměmi, protože dosud žádná obdobná smlouva neexistovala. Dohoda byla připravována několik let a navazuje na snahu České republiky rozšiřovat síť mezinárodních daňových smluv mimo Evropu, zejména v Latinské Americe.
Hlavním cílem smlouvy je zabránit situacím, kdy je stejný příjem zdaněn současně v obou státech. Takový problém může vznikat například u dividend, úroků, licenčních poplatků nebo příjmů z podnikání a zaměstnání. Bez mezinárodní dohody mohou firmy i jednotlivci čelit vyšší daňové zátěži a nejistotě při přeshraničních investicích.
Hlavní charakteristiky smlouvy
Smlouva vychází z Modelové smlouvy OECD a obsahuje standardní ustanovení moderních mezinárodních daňových dohod. Stanovuje pravidla, který stát má právo určitý příjem zdanit a jakým způsobem bude zabráněno dvojímu zdanění.
Důležitou součástí jsou ustanovení o snížení srážkových daní u dividend, úroků a licenčních poplatků. To je významné zejména pro investory a exportní firmy, protože Argentina patří mezi státy s relativně vysokým daňovým zatížením zahraničních plateb.
Smlouva rovněž obsahuje moderní mechanismy proti zneužívání daňových výhod, zejména pravidla typu Principal Purpose Test (PPT). Ta mají zabránit tomu, aby firmy vytvářely umělé struktury pouze za účelem dosažení nižšího zdanění.
Významná jsou také ustanovení o výměně informací mezi daňovými správami obou států. Tím se posiluje transparentnost a schopnost bojovat proti daňovým únikům.
Stav schvalování a ratifikace
Přestože byla smlouva již podepsána, zatím nevstoupila v platnost. V současnosti probíhá ratifikační proces v obou zemích.
V České republice musí být smlouva schválena Parlamentem, tedy Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Následně ji ratifikuje prezident republiky a poté bude vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv. Podobný proces probíhá i v Argentině.
Smlouva vstoupí v platnost po výměně ratifikačních listin mezi oběma státy. Praktická účinnost daňových ustanovení se obvykle uplatňuje od začátku následujícího kalendářního roku. Pokud ratifikace proběhne bez výrazných komplikací, lze očekávat praktické použití smlouvy pravděpodobně od roku 2028.
Hlavní výhody smlouvy
Mezi největší přínosy smlouvy patří odstranění nebo zmírnění dvojího zdanění. To zvyšuje právní jistotu pro firmy i jednotlivce a podporuje zahraniční investice.
České společnosti získají lepší podmínky pro podnikání v Argentině, zejména v oblasti exportu, energetiky, těžby surovin, zemědělství a technologických služeb. Argentina je významným producentem lithia a dalších strategických surovin, což může být zajímavé i pro evropské investory.
Další výhodou je snížení administrativní nejistoty. Firmy budou mít jasněji definováno, kdy vzniká stálá provozovna a ve kterém státě mají být jejich příjmy zdaněny.
Smlouva může také posílit konkurenceschopnost českých podniků v Latinské Americe, protože daňové podmínky budou předvídatelnější a stabilnější.
Nevýhody a rizika
Každá smlouva o zamezení dvojího zdanění zároveň omezuje část daňové suverenity jednotlivých států. Země si například nemohou zcela volně upravovat zdanění zahraničních subjektů.
Nevýhodou může být i administrativní složitost. Pro uplatnění výhod smlouvy bude často nutné doložit daňový domicil nebo komunikovat s finančními úřady obou zemí. V případě Argentiny bývá administrativní proces někdy poměrně komplikovaný. V posledních letech se však situace výrazně zlepšuje.
Celkový význam a dopad smlouvy
Podepsání smlouvy mezi Českou republikou a Argentinou lze hodnotit jako pozitivní krok v rozvoji ekonomických a investičních vztahů mezi oběma zeměmi. Smlouva přináší vyšší právní jistotu, podporuje obchod a může usnadnit vstup českých firem na argentinský trh.
Zároveň však bude důležité sledovat praktickou aplikaci smlouvy a rychlost ratifikačního procesu. Význam smlouvy poroste zejména v případě dalšího rozvoje obchodních vztahů mezi Evropskou unií a státy Latinské Ameriky.
Celkově lze očekávat, že smlouva bude přínosná především pro podnikatelský sektor a investory, zatímco pro běžné daňové poplatníky bude mít spíše nepřímý význam.